Na začátku stále moje touha napsat kuchařku s opravdovými recepty. Nechtěla jsem knížku, která se "upeče" na stole odpovědného redaktora v nakladatelství, a to nákupem licenčních fotografií a bůhvíkolíkátým přemícháním receptů na dalších 100 nejlepších receptů mezinárodní kuchyně. Kdo vaří doma pošírované lososy a citrónová želé? Myslím, že lidem dnes daleko víc chybí pořádné jídlo: silná knedlíčková polévka, báječný drobenkový koláč a křupavá vepřová pečeně na neděli. Někdy máme zase chuť si s jídlem pohrát a zaexperimentovat. A tak jsem vybrala recepty, které respektují naše středoevropské kořeny a tradice, ale v duchu moderního evropanství dokáží opatrně vstřebávat I nové trendy.
Hledala jsem v supermarketech, brázdila trhy, prozkoumávala malé obchody. A právě proto jsem mohla k surovinám připsat, kde je shánět. Abyste nemuseli na cestě za dobrým jídlem překonávat žádné velké překážky, abych vám mohla cestu co nejvíc zkrátit. Recepty jsem se proto snažila navázat hlavně na nabídku řetězců. I když – ne vždy lze určit, které Tesco má, a které nemá potřebné zboží. Jezdím také mimo město a vím, že zásobovací situace není leckdy snadná. Můžu vám proto poradit jediný způsob, který na chudou nabídku funguje: nedostatkové potraviny neúnavně poptávejte nebo objednávejte. Dovozci totiž často říkají, že je neprodávají, protože my zákazníci o ně nejevíme zájem. U svého „zelináře" jsem si takhle prosadila polníček, roketu I čerstvý koriandr. Nevzdávejte se: vždyť nejde o luxus a exotiku, ale o rostliny, které by mohly růst za rohem na poli.
Všechny recepty prošly nekompromisním sousedským testem. Vařila jsem nejen já, ale I moje kamarádky, pak taky máma a Terezka od vedle a taky Jana…, zkrátka vždycky několik lidí po sobě. Vznikla tak trojnásobně vyzkoušená domácí kuchařka: doma napsané, doma vyzkoušené recepty, teď hledají cestu, jak by i vám mohlo být doma co nejlépe.
Než se recepty protlačily do kuchařky, prošly téměř všelidovým hlasováním: ochutnávaly a vybíraly moje děti, neteř, synovec, babička, kamarádky, sousedé a taky prodavači v celém okolí. Kdybyste náhodou u nás na zastávce slyšeli hlouček lidí, co diskutují, zda je lepší „tarte tatin" nebo „tarte lemon", bude se s největší pravděpodobností jednat o spolupracovníky mojí kuchařky.
Z výsledku mám radost: protože jsem se nenechala tlačit žádným jiným časem, než svým vlastním, nedělala jsem chyby, které by mě mrzely. Jsem na kuchařku stejně pyšná, jako jsem bývala na svou kariéru, jenže jsem teď prostě šťastnější: Za touhle prací nestojí žádné utrpení a práce po nocích, jen radost a nadšení několika lidí. Nemám výčitky svědomí kvůli rodině, ani nepadám únavou a vyčerpáním. Hodně pracuju a mám se líp… Ochutnejte!
Hanka Michopulu začala vařit mnohem dříve, než jí to matka dovolila a na první pánev si našetřila rychleji, než na první džíny. Tři roky vedla úspěšnou rubriku o vaření v časopise Marianne, později rok sbírala zkušenosti jako šéfredaktorka Elle a poté založila časopis Apetit. Dnes se věnuje především psaní kuchařek a pravidelně publikuje v médiích.Žije v Praze, je vdaná a má dvě děti.
Jídlo může být I odpočinek a relaxace. Představte si nedělní ráno, děti se dívají na pohádky a připravuje se pořádná snídaně. Potom se dlouho a pomalu jí…
Máte to štěstí, že k vašemu stolu usedají několik let stále titíž lidé? Oslavte to. Chvíle, které strávíte s rodinou jsou jedny z nejdůležitějších. Posilujete tím klanovou sounáležitost a dodáváte sílu všem zúčastněným. Tradiční "staré dobré” pokrmy vřele doporučeny.
Část mé rodiny má řecký původ. Někdy si proto s jídlem dopřejeme dalekou cestu, až tam, zpátky ke kořenům. Stesku po domově je pak hned o něco méně.
Vaření může být plné napětí a vašich soukormých geniálních objevů. Můj největší se jmenuje chřest z Polabí. Každé jaro sedám na kolo a jezdím jej vlastnoručně sklízet.
Jídlu pro návštěvy se u nás říká "slavná večeře” a tohle pojmenování vymyslely naše děti. Někdy mám totiž chuť uvařit něco výjimečného, oslavit tím dnešní den a dát lidem okolo stolu jídlem malý dárek. I když nikdo z nich zrovna nemá svátek.
Jen týden, nanejvýš dva trvá sezóna českých jahod. Tak aromatických a lahodných, že s dovozovými, které se nám snaží dělat náhradní společnost po zbytek roku, nesnesou srovnání. V tomto týdnu můžete zažít nejedno jahodové dobrodružství. Nenechte si ho ujít…
Někdo vaří o prázdninách nouzová jídla, ale já si myslím, že léto je čas her – i v kuchyni. A nemusí se hned nějak zběsile vyvařovat. Vybrala jsem pro vás ty nejsnadnější a nejzábavnější prázdninové recepty na chatu. Sbírejte, marinujte, grilujte a užívejte.
Jsou chvíle, kdy se vám v životě nedaří tak, jak byste si přáli. Někdy nemáte dost prostředků, jak zvrátit osud, ale můžete najít jiné, které vám jej pomohou snést. Uvařte to nejlepší, co umíte, pro nejdůležitěšjího člověka, kterého máte. Sami pro sebe.
Nevařit na dovolené u moře je podle mě mučivé. Vytvořit nadprůměrné jídlo tam totiž nedá žádnou práci. Tolik superaromatické zeleniny, tolik čerstvých ryb! Ceny se dávno téměř srovnaly a zavařené české omáčky už s sebou vozí jen ti nejzatvrzelejší. Vybrala jsem pro vás recepty, které se skutečně vyplatí u moře zkusit.
V žádné cukrárně na světě vám neprodají to, co si upečete sami doma. Možná, že váš domácí dort nikdy nebude tak dokonale krásný, ale bude z nefalšovaných kvalitních surovin, upečený s láskou, a výsledek bude pro všechny napínavým překvapením. Jak to asi dopadne? Ne, nebojte se: čím méně dokonalý, tím více opravdový a domácký!